- nezmar (e-mailem) --- 29. 6. 2010
Re: cukr a svaz
Trošku vám rozumím a velice si vážím vašeho věcného přístupu.
Velice správně jste řekl, že vnímání škodlivosti je velice relativní.
Sleduju velice pozorně například i produkci ovoce (učím to) a různé přístupy a
mám jasně vyhraněný názor podložený dlouholetými zkušenostmi.
Do problematiky také zahrnuji lidský faktor a tak mi jednoznačně vychází
česká cesta léčení včel, jako prověřený, nejefektivnější a z mého pohledu i šetrný
způsob. Nemusíte souhlasit, ale příklady situace okolních zemí jsou jednoznačné.
Asi by za předpokladu "uvědomělých včelařů" byly možné i jiné cesty, ale to je utopie.
Jestliže si někteří včelaři nejsou ochotni dělat jednoduchý monitoring, nechtěl bych
zažít "demokracii" v jejich podání. A k té tvrdé chemii ... ano acrinatrin jsem našel
jako účinnou látku v přípravcích na pro domácí mazlíky a tuším, že jednom případě i v tom obojku.
Každou účinnou látku by měl posuzovat především odborník (tým) a individuálně. Podle mě
je to i otázka toho, kdo s tou látkou a jak nakládá. Takže vše v dobrém, ale
já jsem moc rád, že včelařím právě v Čechách a ne jinde a že vím, že nějaký ten
bordelář nebo hazardující experimentátor bez hlubších znalostí mi nepřinese zkázu.
Spousta věcí by se dala dělat lépe, ale i hůře. Klidně dám ruku do ohně za to,
že v každé jedné dovezené paprice zblajnete víc reziduí než v kilovce českého medu.
Mimochodem, acrinatrin se používá i například ve sklenících a to i v šetrném systému za použití
čmeláků opylovačů a ochraná lhůta je v tomto případě 14 dní! Chápu a rozumím
potřebě chemii omezovat a ideálně úplně vyloučit, ale někdy po zvážení všech aspektů, zákonitě
dojdeme k tomu, že to nejde vždy. Stejně tak si někdy vezmeme prášek proti bolesti hlavy ...
viz
http://translate.google.cz/translate?js=y&prev=_t&hl=cs&ie=UTF-8&layout=1&eotf=1&u=http%3A%2F%2Fwww.terralia.com%2Fvademecum_de_productos_fitosanitarios_y_nutricionales%2Findex.php%3Fproceso%3Dregistro%26numero%3D22&sl=auto&tl=cs
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukr a svaz
> Datum: 29.6.2010 11:04:19
> ----------------------------------------
> nezmar:
> Co je to tvrdá chemie podle vašich slov?
> Z jakého pohledu je pro vás je kyselina mravenčí "měkká" chemie?
> Znáte toxicitu acrinatrinu? Jak účinkuje?
> Asi mám moc otázek a vy při tom máte tak jednoduchá řešení :-)
>
> ___________________________________________________________
>
> Pojem „tvrdá chemie“ je do jisté míry relativní. Není to ustálený odborný
> termín, takže se jeho používání odvíjí od subjektivního názoru autora. Můj
> názor je takový, že kyselina mravenčí je měkká chemie. Za prvé je to látka,
> která se běžně vyskytuje v přírodě. Za druhé její předávkování nevede k
> takovým neduhům, jako je kontaminace včelích produktů a urychlení vzniku
> rezistence. Může se používat i ve snůškovém období. Je to látka, která se
> používá v bio-provozech. O tom si amitráz, acrinatrin a fluvalinat může
> nechat jen zdát a jsem rád, že preparáty z těchto látech nejsou pro
> včelařské účely volně přístupné, na rozdíl od kyseliny mravenčí (omezení
> jejího prodeje ve včelařských obchodech vnímám jako směšnou politickou
> hru).
>
> Nejsem žádný ekofanatický včelař horlivě propagující tzv. bioprodukci. Jsem
> pragmatik, takže neodsuzuji současnou zažitou praxi s tvrdými jedy jenom
> kvůli tomu, že jde o zdraví škodlivé syntetické látky (kyselina mravenčí ve
> vysoké dávce je také zdraví škodlivá). Efektivita světí prostředky (účel
> nesvětí… účelovost je nešvar dnešní společnosti). Vždyť je to tak
> jednoduché v podletí zavěsit pásky a na podzim zakouřit, že? Nemyslete si,
> že jsem tak naivní, že mnou navrhované zakázání používání tvrdé chemie
> považuji za nějaké zjednodušení. Bylo by to nepochybně zkomplikování.
> Aplikace kyseliny mravenčí je technicky, časově a znalostně daleko
> náročnější. Ale provádí-li se úspěšně, v konečném důsledku efektivitou
> předčí dosavadní zažité standarty. Odpadnou neduhy a další sekundární
> problémy. Představme si, jaký bychom byli světový unikát, kdybychom tlumili
> varroázu jenom tzv. alternativními způsoby. To by pak byla reklama!
>
> Dělat to lze, ale člověk musí mít dostatek odhodlání a schopnost odpovědně
> jednat na vlastní pěst. Tyto atributy zcela schází těm tzv. neschopným
> včelařům, kteří parazitují na současném dotačně a pečovatelsky přebujelém
> systému. Je to až příliš krutá daň za jednoduchost. Tak krutá daň, že např.
> v letech 2007-2008 zapříčinila ztrátu 1/3 včelstev ČR. Ztrátu v hodnotě
> desítek milionů. Čistě teoreticky by při současném systému potírání
> varroázy k něčemu takovému nikdy nemělo dojít. Ale přesto se to děje.
> Teorie není praxe. Skutečnost je taková, že systém selhává již vyšetřením
> zimní měli počínaje a tiátram kolem komisionálního přeléčení na podzim
> konče. Vůbec nejhorší obstrukce nastávají v plném létě a v podletí, tedy v
> nejkritičtějším období, kdy včasný zásah rozhoduje o přežití a nepřežití.
>
> Zažitý systém by mohl bezchybně fungovat, jenže lidský faktor selhává na
> plné čáře. Vždyť monitoring je obsažen i v samotných metodických pokynech
> SVS. Dokonce je po mnohá léta propagovaný i ve spolkovém časopisu
> Včelařství. Jenže kdo to dělá? Skoro zhola nikdo. Přitom správně by to měl
> dělat naprosto každý. Pak se divíme, že se tu z ničeho nic přemnoží varroa.
> K tomu se přidají další negativní vlivy (virózy) a je po srandě a divíme
> se, jaké škody ta lenivost, neochota a hamižnost způsobuje. Pokud se naplno
> rozjede rezistence, systém komisionálního léčení dospěje k definitivnímu
> zhroucení. Kyselina mravenčí se komisionálně aplikovat nikdy nebude. V
> takových podmínkách nás takyvčelaři nebudou již trápit, protože dříve či
> později skončí.
>
> Tedy na co máme komisionální léčení? Na to aby nám fakticky sloužilo, nebo
> pro klid duše? Nejjednodušší řešení nemusí být vždy zároveň
> nejefektivnější.
>
> //\/\\//
>
>
>
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45612
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |